Město Kyjov

V této lokalitě je výhradním provozovatelem multifunkční sítě Moravianet brněnská společnost SELF servis, která zajišťuje její provoz, rozvoj a údržbu jak po stránce organizační, obchodní, ekonomické a technické, tak po stránce programové a legislativní.


I když první písemná zpráva o Kyjově pochází z r. 1126, území, kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné, z období římského i z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské. Od r. 1126 do 1539 patřil Kyjov klášteru Hradisko u Olomouce. V r. 1284 dává král Václav II. souhlas k jeho opevnění. Palisádou, valem a vodním příkopem bylo ohrazeno náměstí a přilehlé ulice.Ve 14. stol. se klášter dostává do finančních potíží, a proto je Kyjov poprvé zastaven. V 15. století zde sídlí několik generací nižší šlechty. Počátkem 16. století je však Kyjov už střediskem kraje. Roku 1515 uděluje Vladislav II. Jagellonský Kyjovu právo pečetit červeným voskem a v privilegiu, vydaném k této příležitosti, je již Kyjov nazýván městem. V roce 1548 přijal král Ferdinand I. kyjovské občany za poddané své komory, město bylo opraveno a byly postaveny tři městské brány a výstavná renesanční radnice. 

V letech 1784 - 1848 se díky dobré hospodářské situaci Kyjov územně rozrůstal - přibyly nové ulice, změnil se k lepšímu vzhled domů. V r. 1844 tu otevřel kníže Hugo Salm-Reiferscheidt hnědouhelné doly. Hospodářský rozvoj města pokračoval i po roce 1850, kdy se Kyjov stal sídlem okresního hejtmanství a soudního okresu. V r. 1858 založil opět kníže Salm-Reiferscheidt v Kyjově sklárnu. Ta v r. 1878 po velkém požáru zanikla, ale v r. 1883 postavila novou sklárnu firma Samuel Reich a spol. Zpočátku se zde vyrábělo tabulové sklo, postupně se přešlo na sklo obalové. To se zde vyrábí dodnes.

Dvacáté století přineslo Kyjovu další postupný rozvoj zejména v oblasti služeb a městské infrastruktury, devadesátá léta pak i v oblasti drobného a středního podnikání. Další rozmach města je do jisté míry závislý i na zavedení nových komunikačních technologiích. V roce 1997 byla na území města brněnskou společností SELF servis realizována rozsáhlá síť televizních kabelových rozvodů, která dnes umožňuje nejen přenos televizního a rozhlasového signálu, ale i připojení k Internetu a využití dalších širokopásmových služeb. Od roku 1998 je ve městě využíván informační server na internetové adrese www.mestokyjov.cz a zavedeno vysílání vlastního televizního studia.